Všem strunám řeky toužÃm být tón,
všem okapovým loužÃm jejich břeh,
signálu antén sklon střech
a pustit uzdu kormidlům.
Aspoň potápěčem v houfu se stát,
chytit svojà vlnku s nà se prát,
s krabičky mýdla mÃt vor
a sjÞdět vanu bez závor.
R:Tak nějak málo tančÃm,
zpÃvám, brečÃm, lÃbám,
marně si hledám tep,
jsem prý dospělý a to je svět,
když je ti přes třicet.
A v umyvadle tůni chci mÃt,
v solničkách zas vůni majáků,
ze starých školnÃch pijáků
postavit záchranný člun.
A velrybu ladně v dlani skrýt
a hloubku moře na dně talÃřů,
ve skafandru s halÃřů
vyrazit v ten správný směr.
R:Tak nějak málo tančÃm,
zpÃvám, brečÃm, lÃbám,
marně si hledám tep,
jsem prý dospělý a to je svět,
když je ti přes třicet.
Tak nějak málo tančÃmÂ…
Tak nějak málo lÃbámÂ…
Tak nějak málo brečÃmÂ…
Tak nějak málo zpÃvámÂ…